Předvánoční čas je zase po roce tady a já kolem sebe slýchám stížnosti a zoufalé povzdechy. Pro mnoho lidí totiž období, které je na začátku orámováno prvními koledami v obchodech a končí až posilvestrovským úklidem, vyvolává úzkost a starosti.
Pokud člověk přijme to, že Vánoce jsou tu kvůli vyleštěným oknům, horám jídla v lednici a drahým dárkům, nemůže to snad ani jiný průběh mít. Zvlášť, když se jeden kvůli té celé sváteční hojnosti i zadluží. I když se reklamy a mnozí obchodníci tváří, že Vánoce jsou tu snad jen pro konzum samotný, není tomu tak. Vánoce jsou oslavou narození Ježíše z Nazareta, který jako Boží Syn přinesl lidstvu lásku a milost. A tak by to měl být čas radosti, klidu a míru pro vás i vaše okolí.
I když třeba neslavíte adventní a předvánoční čas nábožensky, vezměte si z jeho původního smyslu alespoň část. Najděte si čas na sebe, blízké a přátelé, nebuďte stále ve spěchu. Na chvíli se zastavte a reflektujte svůj život, nebo si jen užijte ticho a klid. Buďte více s ostatními lidmi, mluvte s nimi a naslouchejte jim. Místo otázky: „Co chceš pod stromeček?“, se radši ptejte: „Jak se máš?“. Uvidíte, že pak to bude období, na které se budete celý rok těšit. Nenechte si Vánoce ukrást.

Vladímír Volráb
(psáno pro týdeník Princip číslo 44)

Pobožnost s betlémským světlem

Kalendář